Jednota bratrská je v Mladé Boleslavi od 15.století a byla nejvýraznějším centrem celé církve v době před Bílou horou. Nejen názvy ulic (Lukášova, Klaudiánova, Jana Augusty, Kálefova a další), ale i budovy ve městě (Kostel na českobratrském náměstí, středisko Na Karmeli) připomínají, jak velký vliv měli bratří na život města. Po Bílé hoře byl majetek zkonfiskován, vedoucí popraveni na Staroměstském náměstí v Praze, část věřících emigrovala s Komenským do Polska. Zpět do vlasti jsme se vrátili koncem 19.století a na přelomu 20.století stavíme dnešní sborový dům v Blahoslavově ulici. Přímo v Boleslavi obnovil práci Jednoty Václav Vančura, první český biskup od dob Jana Ámose (na fotce sedí vpravo).
Za socialismu nebyla práce sboru přerušena, dokonce ještě před listopadem 89 přišlo několik mladých studentů a v devadesátých letech přišli další, především mladí lidé. Začal se měnit způsob bohoslužeb a práce sboru začala být vidět i mimo sborový dům. Aktivní maminky založily mateřské centrum, práce se seniory se sdružila kolem klubu S.E.N. a vznikla i práce lektorů na školách, která teď probíhá pod hlavičkou Maják o.p.s. V létě pořádame společnou dovolenou a letní tábory a podílíme se na misijní práci v Polsku.
Místní církev vede tým, kterému se v Jednotě bratrské říká rada starších. Statutárním zástupcem sboru je správce sboru. Scházíme se v neděli společně a v týdnu po menších skupinách, své programy mají děti, dorost, mládež i senioři.
